HLEDÁ SE: Hlídač lidských práv

Lidská práva mohou zmizet mrknutím oka. A právě proto bychom je měli střežit jako oko v hlavě, říká Mark Martin, ředitel české Amnesty International. Ponořili jsme se spolu do diskuze o vývoji lidských práv, politické korektnosti a pnutí mezi světem byznysu a neziskových organizací.

Proč Amnesty International bojuje za některá práva (LGBT a uprchlíci) více než za jiná (práva žen, starých a chudých lidí)?

Smutnou realitou je, že nemůžeme změnit všechno. Výběr se odvíjí od toho, co řekne naše správní rada a zájmové strany, se kterými a pro které pracujeme. Záleží to také na tom, jak vážná je situace v daném momentu, a v čem máme jako organizace odborné dovednosti.

Jak vyvažujete podporu lidských práv a zasahování do kulturních zvyklostí?

To, že je něco kulturní zvyklost, ještě neznamená, že to ospravedlňuje její existenci. Lidská práva jsou univerzální a není důležité, co si o nich myslí daná kultura. Podpisem Všeobecné deklarace lidských práv země souhlasily s tím, že každý člověk má nárok na tato práva, a my musíme zajistit, aby je měli zajištěné všichni. Pokud kulturní zvyklosti neporušují lidská práva, pak záleží na dané populaci, jak s nimi chce nakládat.

Během lidskoprávních diskuzí je těžké někoho neurazit. Co si myslíte o politické korektnosti?

Jedním ze základních práv je svoboda projevu. Stejně jako další svobody však i zde je hranice, která by neměla být překročena. Pokud někdo nemá rád uprchlíky, je to jeho záležitost. Nicméně nesmí je obtěžovat, slovně napadat a podněcovat ostatní lidi k násilí. To je protiprávní. Urážlivost je osobní věc. Pokud naším proslovem nikoho nenapadáme, ale někoho uráží, je potřeba mu vysvětlit, že nás to sice mrzí, ale máme právo na svobodný projev.

vlad-tchompalov-219130

Fotografie od Vlad Tchompalov z Unsplash

V euro-americkém světě došlo k značnému pokroku v oblasti lidských práv. Můžete předpovědět, kam se bude vyvíjet společnost nyní?

Myslím si, že společnost se nevyvíjí jedním směrem, ale jde tam, kam jí dovolíme jít. Směr není nikdy jasný. Je lákavé si myslet, že podmínky, ve kterých dnes žijeme, byly naplánovány předem. Musíme pozorně střežit dnešní situaci, protože všechen pokrok může velice rychle zmizet. Jen pohled do nedávné evropské minulosti nám ukazuje, že je mnoho lidí, kteří by udělali cokoliv, aby tomu tak nebylo. V jiných částech světa jsou miliardy lidí, kteří nemají žádný prospěch z tohoto pokroku. Čeká nás ještě hodně práce.

Přemýšlíte také o environmentálních právech lidí?

Doposud jsme je neřešili, ale v nadcházejících letech se tomuto tématu budeme věnovat na globální úrovni. Na našem posledním mezinárodním zasedání ve Washingtonu jsme diskutovali o tom, jaký negativní dopad má změna klimatu na přehlížené a chudé lidi. Během příštích let chceme vyvinout strategii, která se tomu bude věnovat.

Když jsme u těch strategií, proč je v neziskových organizacích tolik lidí ze světa byznysu na vedoucích pozicích a ve správních radách?

Já jsem také pracoval 18 let jako manažer ve velkých firmách, které se zabývaly konzultantstvím, pečenými výrobky a internetovým marketingem. Zkušenost z byznysu může přispět k větší efektivnosti. V době, kdy jsem nastupoval, chtěla správní rada profesionalizovat organizaci. Mnoho standardních procesů ze ziskových firem jde lehce modifikovat a aplikovat do neziskového sektoru a výsledek je prospěšný.

tim-gouw-209217

Fotografie od Tim Gouw z Unsplash

Co vás motivovalo k tomu, abyste se stal ředitelem lidskoprávní organizace?

Když jsem žil v New Yorku, pracoval jsem jako učitel, a to povolání mě velice bavilo. Do České republiky jsem přišel jako učitel dobrovolník a praktické aspekty života nakonec převládly nad mojí touhou dělat smysluplné věci. Našel jsem si práci, která platila více, a kvůli tomu jsem pracoval na těchto pozicích. Po nějaké době jsem si uvědomil, že chci jít do neziskového sektoru, a v tu dobu se otevřela pozice v Amnesty International. Od té doby jsem tady.

Myslíte si, že mezi světem byznysu a neziskových organizací je pnutí?

Rozhodně. Typická nezisková organizace neustále vede existenční boj o to, aby našla dostatek financí na svou činnost. Problém vzniká tehdy, když se síla finančního daru dostane do střetu s jejím cílem. V tom momentu je potřeba se zeptat, jaký vliv má zdroj peněz na práci organizace. Pro mě je toto velice kritický bod, kdy organizace musejí být opravdu opatrné.

Příliš se spoléháme na to, že neziskové organizace změní svět. Neměly by spíše firmy řešit problémy, které způsobují?

To by bylo naprosto skvělé, ale nemyslím si, že se toho na systémové úrovni v blízké době dočkáme. Určitě existují některé firmy, které věnují velké množství energie na řešení problémů, ale většina firem to nedělá a ani nehodlá dělat. Hodně korporací se zajímá jen o jejich konečný součet, protože mají zodpovědnost vůči vlastníkům. A právě kvůli tomu dochází ke střetu s lidskými právy.

clem-onojeghuo-381204

Fotografie od Clem Onojeghuo z Unsplash

Co děláte s takovými firmami?

Snažíme se, aby jednaly zodpovědně. Věnujeme hodně úsilí na změnu praktik v těžebním a ropném průmyslu. V nigerské deltě máme velkou kampaň namířenou na společnost Shell. Chceme, aby převzala zodpovědnost za masivní destrukci této oblasti způsobenou ropnými skvrnami. Snažíme se, aby společnosti těžící kobalt změnily své praktiky, které vedou k dětské práci. Některé společnosti na naše snahy odpovídají příznivě a mění se.

Spolupracujete na tomto i s jinými neziskovými organizacemi? Všímám si toho, že organizace málokdy spolupracují.

To je skvělá otázka. Nedokážu říct, proč tak málo spolupracují. Myslím si, že mnoho z nich má společné projekty na ad hoc bázi spíše než na systémové rovině. Hodně neziskových organizací vzniká na popud určité skupiny, která chce něco změnit. Je pro ně důležitější, že dělají, co chtějí než se vzdát své autonomie za účelem vzniku efektivní organizace. V případě Amnesty International spolupracujeme s organizacemi jako je Greenpeace, Human Rights Watch a dalšími.

Moc děkuji za zajímavý rozhovor, Marku. Přeji vám hodně štěstí.

Copyright: úvodní fotka archiv Marka Martina a ostatní fotografie z Unsplash

Díky za čtení. Pokud se ti rozhovor líbil, můžeš ho podpořit lajkem na FB stránce Pinklich nebo mrknout na foto příběh She said na Instagramu.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s