Zamračené pampelišky

Jiří Suchý jednou řekl, „Úsměv je svátek obličeje.“ A u nás je svátků do roka 14. Češi se na sebe usmívají v průměru 14 dní v roce. Celkem trefné, ne?

Nezáleží ani tak na tom, jestli bydlí člověk ve velkém anonymním městě nebo na vesnici, jestli se setkává s lidmi, které zná či je nikdy neviděl, u nás se prostě úsměvy jen tak nerozdávají. Lidi, které míjím každý den cestou do práce a z práce, jsou zakabonění a raději uhýbají pohledem. Podobné je to i ve službách, v dopravě, na úřadech, v gastronomii a jinde. Oproti zahraničí je rozdíl tak markantní, že mnoho mladých lidí od nás odchází.

dsc_0434

Jako bychom u nás neměli všechno! Jako bychom neměli tekoucí vodu, vždy fungující elektřinu, výborné zdravotnictví, docela dobré školství, divukrásnou přírodu, bohatou kulturu, památky, dostatek pracovních příležitostí a absenci přírodních katastrof. Je jasné, že každý člověk má občas splín a nedaří se mu, ale není přece možné, že každý den, co jdu do práce, jsou lidé jako zaražené pecky v krku. Je tolik věcí, za které můžeme být vděční.

Proto buďme a usmívejme se. Rozdávejme radost ostatním. Pokud nás nebaví práce, vztahy a život, pracujme na změně. V hlavě mám vždy paní kuchařku z menzy na Masarykově univerzitě, která se mě vždy zeptala, jak se mám, nebo tu milou paní knihovnici v pražské knihovně na Mariánském náměstí, která se usmívá už od dveří.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s