Začni dnes a dokážeš změnit svět, buď Trash Hero!

Jednoho pondělí vyšel Jan Bareš společně s ostatními kamarády na pláž a vyčistili ji od odpadků. Týden co týden uklízeli jednu pláž za druhou společně s místními a turisty, až z jedné akce vznikla nezisková organizace Trash Hero se základnami v Thajsku, Indonésii, Filipínách, Myanmaru a Malajsii. Dnes už zdaleka nejde jen o čištění, ale i o vzdělávání a recyklaci. Doufám, že rozhovor s absolventem psychologie, instruktorem freedivingu a ochranářem přírody ti bude inspirací.

Jak ses dostal od studia psychologie k založení neziskové organizace na ochranu přírody?

O tom, co budeš studovat, se rozhoduješ na střední škole. Pak jdeš na vysokou, a když ji doděláš, tak třeba začneš cestovat a dostaneš se k mnoha věcem. První dva roky, co jsem cestoval, jsem vystřídal deset různých povolání od kameníka k číšníkovi. Trash Hero vzniklo spontánně za účasti několika lidí.

A jak se ta parta lidí dala dohromady?

Žili jsme na ostrůvku Koh Lipe ležícím v národním parku, kde jsme hráli muziku, potápěli se a povídali si o tom, že je škoda, jak jsou pláže znečištěné odpadky. Za posledních 30-40 let doby plastové tam nikdo neuklízel. O rok později jsme se znovu setkali a povídali si o tom zas. Mého švýcarského kamaráda Romana napadlo, že bychom mohli jednoho pondělí jít a začít uklízet, a tak jsme šli. Vyčistili jsme malou pláž a všichni byli happy. Další týden jsme jeli jinam a od té doby jsme nepřestali.

Stále jste na Koh Lipe?

Už dávno ne. První sezóna byla od prosince 2013 do dubna 2014. Já jsem potom odjel do Indonésie trénovat freediving a zjistil jsem, že problém s odpadky je stejný i tam. Zorganizoval jsem první clean-up. Lidem se líbil, ale po mém odjezdu se dál nic neorganizovalo. Začali se nám však ozývat lidé z dalších oblastí v Thajsku. Přejel jsem na další ostrůvek, kde se to ujalo a jelo to tři čtvrtě roku.

TrashHeroAmedbyMataBoolan-5132 copy.jpg

Váš nápad se šířil postupně?

Přesně tak. Založil jsem potom další základnu, kde už jsme měli osmdesátý clean-up. Když je v tom pravidelnost a lidé o tom ví, zvyšuje se popularita. Já jsem to šířil tak, že jsem zakládal základny, a když jsem viděl, že si beze mě poradí, tak jsem šel dál a tam jsem udělal to samé. Roman spíše dělal internetový koučink, kdy odpovídal na e-maily všem, co chtěli pomáhat.

Jak vlastně takový clean-up funguje?

Sesbíráme odpad a vše roztřídíme. Vše, co se dá recyklovat, odevzdáváme těm, kteří z toho mají zisk. Další věci vozíme do sběrných dvorů a zbytek obvykle skončí na skládce. Někde se více zapojují turisti a expati, jinde místní. Všimli jsme si, že tak po roce a půl se začnou zapojovat místní. V každé základně jsou obvykle dva až čtyři organizátoři, a potom lidé, co se zapojují pravidelně.

Zajímalo by mě, jak problém odpadu vnímají místní? Když jsem byla v Indii, přišlo mě, že lidé odpad ani nevidí.

Tropický ráj má přes sebe plastovou přikrývku. Fotky čistých bílých pláží, které člověk vidí v cestovkách, jsou mýtus. Myslím si, že místní ten odpad nevidí. I vzdělaní lidé házejí odpadky okolo sebe. Člověk je schopný ti do očí říct, že má Indonésie obrovský problém s odpadem, a v tu chvíli vyhodí odpadek na zem. Environmentální uvědomění je tu nízké.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Jsou i další důvody?

Druhá stránka věci je, že infrastruktura je tu jinak vybudovaná. V ČR máš na každém rohu odpadkový koš a kontejnery na tříděný odpad. Tady máš koše zřídka kde, a když už, tak je to rozdělené na organický a neorganický odpad, přičemž to lidé moc nerozlišují. Dnes jsme se byli podívat na skládce na Bali a je to šílený. Je to obrovský. Jsou to hektary a hektary prosycený sáčky a z toho teče černá voda a je jasné, že když zaprší, jde to do půdy, a potom do moře. Lidé, kteří surfují, mají občas kožní problémy. V Amedu, což je Mekka potápění v Indonésii, občas plave plastová polévka. Vidíš více sáčků než ryb. Někdy firmy vyklápí odpadky do řeky. Občas se na to povede upozornit a vedení společnosti si dá pozor, aby se to odvezlo na skládku. Ale ani to není řešení.

Co navrhuješ jako řešení?

Upcycling. Je to forma zpracování odpadu, kdy ho nerecykluješ. Představa, kterou o recyklaci máme v Evropě, je zkreslená. Je to spíše downcycling. Když petka projde recyklací, je z toho plast nižší kvality. Když to protočíš čtyřikrát, už z toho novou petku nevytvoříš. Není to nekonečný proces. My navrhujeme vzít odpad a něco z toho vyrobit. Na Bali není žádná velká recyklační fabrika. A na malých ostrůvcích není ani skládka. Byl jsem teď na konferenci na Bali a povídali jsme si o tom, co jsme se naučili.

Na co jste přišli?

Já jsem třeba mluvil o polystyrenu. Na některých plážích to vypadá jako by tam nasněžilo. Jedenkrát jsme sbírali jenom polystyren, který jsme podrtili a naplnili jím sedací pytle (fat boy). Jindy jsme zase na jedné pláži nasbírali 80 000 žabek, které jsme poslali jednomu pánovi, který je rozdrtil, slepil a vyrobil z nich nové boty. Další super věc jsou eko cihly, které vymyslel Russell Maier.

trashheroamedbymataboolan-2723-copy

Co to je?

Představ si, že máš strašně moc sáčků, petek a obalů. Vezmeš si petku a začneš do ní cpát všechen čistý měkký plastový odpad, upěchuješ obsah, dále plníš a pěchuješ, až je láhev plná a tvrdá. Nevěřila bys, kolik se do jedné petky vleze odpadu. Láhev na 1,5 litru pojme odpad za týden či dva. Tuhle tvrdou láhev můžeš použít jako cihlu, kterou spojíš pískem, jílem a slámou, dáš na to hliněnou omítku a máš zeď, která vydrží 500 let. Pokud na to nesvítí UV záření, plast se nerozkládá ani se z toho nic nevylučuje. Je to možná jen „jiná forma skládky“, ale může se z toho postavit třeba škola pro děti, jako se to Russelovi podařilo na Filipínách.

To je moc zajímavé. Napadá mě, že se asi určitě řídíte trojím R (reduce, reuse, recycle) – redukuj, znovu používej a recykluj.

Podle toho žijeme. Začíná to však už refuse (odmítej), které vede k prevenci odpadu. Nemusíš pít nápoj brčkem a nemusíš si vzít igelitku v krámu. Na Bali je prima neziskovka Bye Bye Plastic Bags, která chce do roku 2018 zakázat plastové igelitky. Neskutečné na tom je, že to hnutí vedou dvě Balijky, a té starší je 15. Začaly s tím před čtyřmi roky a jezdí teď po konferencích po celém světě. V Trash Hero říkáme „we clean, we educate, we change and we celebrate“. Čistit pláže je paráda. To, že odpad využijeme, je super. Vymýšlíme řešení. Ale to, co je důležitější, je jít po příčině. Snažíme se vzdělávat děti.

A jak vám to jde?

Být popelář bývá vnímáno jako ta nejnižší šarže, ale nám se povedlo, že mezi dětmi začíná být cool sbírat odpadky. Jsou hrdí sami na sebe a na své kámoše. Na pátém clean-upu děti dostanou tričko s nápisem I am Trash Hero v angličtině a indonéštině a jsou na to hrozně hrdí. Tohle je pro mě ta změna. Věřím, že až vyrostou, budou vzdělávat ostatní. Taky jsem říkal, že we celebrate. Slavíme rádi. Někde nás sponzorují restaurace a dají nám jídlo, pivo nebo dokonce někomu i masáž. To lidi motivuje.

13346719_1719297105016673_4513818011656194251_n

Jak vlastně získáváte podporu?

To je ta nejtěžší část, získat podporu místní komunity. Většinou přijdu na ostrov, vysvětlím jim, o co jde, a proč má cenu se zapojit. Roman v tom má obrovskou zásluhu, protože chodí od rezortu k rezortu a snaží se je přesvědčit, aby nám pomohli. Nikdo z nás nemá tolik peněz, abychom to financovali celé – pytle na odpadky, transport, rukavice, vodu, ovoce, jídlo a třeba i pivo. To vše získáváme od místních komunit. Nikdo z nás nebere peníze. Restaurace poskytují jídlo, bary pivo, hotely pytle na odpadky nebo pick-up na transport odpadu… apod. Trash Hero je neutrální, není součástí žádného byznysu a nevydělává peníze, takže se nám podporu daří získávat.

Moc se mi líbí, že na stránkách zmiňujete i další neziskovky dělající podobnou činnost. Přijde mi škoda, že neziskovky mezi sebou nespolupracují kvůli brandu.

Nám taky přišla vždy škoda, že cíl mají organizace stejný, ale nepracují spolu, jak by mohly. My úzce spolupracujeme s Let‘s do it, Break Free from Plastic, Bye Bye Plastic Bags i dalšími organizacemi.

Máte nějaké plány do budoucna?

Za poslední tři roky jsme se ztřicetinásobili. Hodláme to nechat spontánně šířit a uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál.

Díky za rozhovor. Moc vám fandím!

Copyright: Jan Bareš

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s