Buď věrný svým hodnotám

Náhodně objevila knihu Freda Kofmana Vědomý byznys a nakonec ji díky ročnímu úsilí a na vlastní náklady přeložila do češtiny. Kniha změnila život nejenom jí, ale mnohým z nás. Tereza Černohorská (Kalinová) přinesla do ČR principy vědomého byznysu, koučovala, provázela lidi transformativními cestami po Sahaře a nyní se po mnoha letech práce stáhla do Podkrkonoší, kde s manželem v roubence vychovávají svého syna.

Terezo, jak došlo ve Vašem životě k posunu od práce k mateřství?

Mnohem let jsem si myslela, že životní poslání rovná se práce. Až před třemi lety jsem zjistila, že je to jen jeden z projevů kreativity. Ačkoliv mě práce bavila, byla smysluplná a skvěle mě živila, něco zásadního mi chybělo. Postupně jsem vše pustila a jediné, co v tom chaosu a mlze bylo vidět, byla touha po dítěti. Od městského života, dennodenní práce s lidmi a měnění světa nyní žiju prostý život s miminkem a přijde mi to nejsmysluplnější, co jsem kdy v životě dělala. Vnímám smysluplnost v obyčejnosti.

Došla jste v práci do bodu, kdy už jste byla přesycená všemi vjemy?

Nebyla jsem přesycená, spíše jsem byla rozdaná. Svoji pozornost a péči jsem věnovala spoustě lidem a přesto, že moje práce lidem pomáhala, měla jsem za to ni peníze a uznání, už to dále nešlo. Chtěla jsem se stáhnout zpátky a být tu pro sebe, což bylo velice těžké a trvalo mi to rok a půl. Kdybych tím neprošla, tak nevím, jak by se mi podařilo otěhotnět. Někde jsem četla, že žena má určité množství pečující mateřské energie a když ji rozdá v práci, tak už ji nemá na dítě a dítě třeba ani nepřijde.

tereza-tehotna

Těhotná Tereza

Když se vrátíme do počátků Vaší kariéry, jaký význam měla Kofmanova kniha ve Vašem životě?

Hluboce mě zasáhla. Říkala jsem si, proč mně tohle nikdo nikdy neřekl. I kdyby mně ve škole neřekli nic jiného, tohle by mně stačilo. Proto jsem ji přeložila a následně začala dělat workshopy a koučovat. Kniha by se mohla jmenovat vědomý život, protože principy jsou platné v byznysu i ve vztazích.

Kniha mě fascinovala, zároveň však jsem byla ustaraná, abych se zvládala řídit všemi principy. 

Člověk by měl být k sobě laskavý. Když se učíte cizí jazyk, také ze začátku děláte plno chyb. Bez lehkosti a ochoty to dělat blbě to nejde. Vědomý byznys jsou pro mě principy, které dělají život lehčím a radostnějším, nikoliv úzkostnějším. I po mnoha letech si uvědomuji, že v mnoha situacích jednám jako oběť a možná to nikdy neskončí, ale o tom to je. Člověk uvnitř sebe vede neustálý dialog a neměl by si chyby vyčítat.

Pod slovem byznys si lidé okamžitě představí peníze. Vědomý byznys je však o něčem jiném. Jak byste jej definovala?

Je to vědomý život neboli žití principů, které jsou platné všude. V partnerství dokonce ještě více než v práci. Pokud se vám něco nelíbí v práci, přece jenom večer jdete domů nebo dáte výpověď. Doma však večer nikam neodejdete. Můžete se rozejít, ale to není řešení. Je důležité naslouchat. Naslouchání jde mnoha směry. Stále více naslouchám světu kolem sebe – slovům, tělu, sobě, přírodě a Bohu.

tereza-na-sahare

Meditační cesty po Sahaře

V knize mě zaujala myšlenka, že člověk usilující o duchovní život nemusí nutně opustit svět byznysu, pokud jedná vědomě. Ba naopak duchovní cesta nekončí v himálajské jeskyni, ale začíná návratem do společnosti.

Jak říká buddhistické moudro „Když chceš dojít k osvícení, štípej dřevo a nos vodu, až dojdeš k osvícení, štípej dřevo a nos vodu.“ Na osobním rozvoji mě vždy rozčilovalo, že se jedná o víkendovou záležitost. O víkendu lidé meditují a v pondělí ráno jdou do práce a platí tam jiná pravidla. Pro mě je osobní růst o integraci a rozpomínání se na svoji celistvost. Člověk nemůže být celistvý, když je jiný doma a v práci, u nás či v zahraničí. Je iluze myslet si, že „to“ najdeme venku, protože „to“ je jen v nás.

Kniha mluví o univerzálních hodnotách (čestnost, pravdomluvnost, pokora), což dnes není běžné. Kdo ve společnosti může předávat tyto hodnoty?

Každý, kdo je žije. Dnes se mluví často o krizi autorit a vzorů, ale myslím si, že jsme v individualismu došli tak daleko, že jsme všichni učiteli a žáky zároveň. Tím, že se při nákupu v supermarketu podíváte prodavačce do očí a oslovíte jí jejím jménem („Děkuji, paní Vomáčková“), učíte ostatní okolo vás, protože jste dost pravděpodobně ten den první, kdo v té prodavačce viděl a uctil člověka.

Když mluvíme o hodnotách, nechybí dnes tato výchova ve školství?

Výchova k lidství ve škole chybí. Je potřeba ochraňovat človíčka, aby ho nikdo nezlomil a neřekl mu, neumíš zpívat a jsi nešikovný na matiku, ba naopak by měl být stále zaléván pozorností, láskou a impulzy. Dostávali jsme poznámky za pozdní příchod, zatímco učitelé chodili pozdě. Jak to že pro ně platila jiná pravidla? Vědomý byznys je o integritě. Uč tím, jaký jsi a jak se chováš. Učitelé mají být průvodci a měli by na sobě pracovat. Když chce člověk být psychoterapeut, tak prochází pětiletým výcvikem. Proč učitelé také neprocházejí psychospirituálním výcvikem?

Celkově mně připadá dnešní školství daleko od reality.

Nechápu, jak může tak zatvrzele trvat na svých zastaralých způsobech. Vzniklo za dob Marie Terezie na počátku průmyslové revoluce, aby vytvořilo pracovní sílu pro průmyslovou Evropu, která poslouchá, respektuje pravidla a dělá opakující se činnosti, což se podařilo. Jsme o 250 let dál, ale principy jsou stále stejné. Není v tom dobře učitelům, dětem, rodičům ani ekonomice. VŠ vytvářejí v lidech pocit výjimečnosti a nadřazenosti, ale nic praktického neumí a zažívají pak obrovské zklamání, že na ně není nikdo zvědavý. Já jsem vystudovala Mezinárodní teritoriální studia a pro mou práci to nikdy nemělo žádný užitek.

tereza-moderuje-kruh

Na workshopu

VŠ nepřipravují studenty na vstup do práce. Navíc prostředí, kde je openspace, multitasking, stres a tlak, neumožňuje přemítání o hodnotách. Jak vykonávat práci vědomě?

Vyberte si místo, kde není stres a tlak. Chodit do práce od 8 do 5, být v prostředí, kde všichni mluví, kde se svítí zářivkami, kde není vzduch, je nesmysl. Rozhodněte se to nedělat. Všechna společenství si vytvářejí kultury, které jsou považované za normální. V korporaci je normální dělat přesčasy, být stále k dispozici a žít pod tlakem, protože to lidé akceptují. Chtít být v korporaci, která má tuto kulturu, a neakceptovat ji, je hrozná dřina. Je to plavání proti proudu, které skončí vyčerpáním.

V souvislosti s prací se dnes stále mluví o vášni a naplnění. Pokud člověk nevykonává práci, která jej baví, měl by hledat dál, jenže nikde to není dokonalé, a tak lidé střídají jednu práci za druhou. Co si o tomto principu vášně myslíte?

Myslet si, že vám někdo dá práci vašich snů, je nesmysl. Tu práci si musíte vytvořit. Inzeráty a profese jsou malé. Každý z nás je unikátní mix různých talentů a charakteristik a nikdo jiný na světě není jako vy. Tak proč si na sebe lidé oblékají uniformy pracovních pozic? Nemějte žádnou uniformu, odložte job description, rozpusťte přesvědčení a dělejte, co milujete.

Na pracovišti často chybí empatie a respekt a vypadá to, že jde jen o čísla a výkon. Jak probudit ve firmách a lidech uvědomění, že nejde jen o prodej produktu, ale také o mezilidské vztahy?

„Be the change you want to see in the world“ říkal Ghandí. Když to chcete mít jinak, dělejte to jinak. Nutit někoho jiného, aby něco změnil, aby mně bylo lépe, nefunguje. Když máte pocit, že chybí empatie a respekt, tak se podívejte, kde vám v životě chybí empatie a respekt. Třeba i u vás v životě vůči vám. Možná kdybyste se dost cítila a respektovala své potřeby, nebudete akceptovat tlak, stres a zářivky v korporaci.

Zajímalo by mě, jaký máte názor na firemní kultury?

Podle mě je to průšvih. O firemní kultuře lidé mluví ve chvíli, kdy žitá kultura není v pořádku, ale mluvení nepomáhá. Pro mě je firma odrazem svých majitelů a leaderů, a když chtějí změnit něco ve firmě, musejí nejprve změnit sami sebe. Když na papíru visí něco, co se nežije, tak to zaměstnance oprávněně rozčiluje.

Co si myslíte o trendu společensko-zodpovědných aktivit ve firmách (CSR)?

V překladu to znamená, že celý rok vyděláváme co nejvíce peněz, zneužíváme svoje zaměstnance, zákazníky a planetu a na konci roku dáme půl milionu Klokánku. Co to jako je? Podle mě je důležité ptát se, jestli to, co dělám, je smysluplné. Většina firem nic smysluplného nedělá, protože jejich prvním cílem je vydělat co nejvíce peněz. Dobře, když je to jejich cíl, tak ať aspoň říkají pravdu a nesnaží se tvářit, že pomáhají, když to není pravda.

Mnohé organizace dostávají největší dary od velkých firem, které paradoxně planetu ničí.

Já neziskovým organizacím nevěřím. Chvíli jsem tam pracovala, ale záhy jsem je opustila, protože mi tam něco nesedělo. Často organizace pomáhají někomu, kdo si o pomoc neřekl, což je nesvobodné a zadruhé jsou tam velmi nejasné toky peněz. Když děláte něco dobrého za peníze někoho, kdo škodí, pomáháte mu kupovat si svědomí, čímž mu umožňujete, aby existoval. Možná to zní idealisticky, ale třeba kdybyste ho nepodporovali, přestal by to dělat. Na základě systémových konstelací jde v neziskových organizacích o vinu, snahu kupovat si odpustky a spasit svět, což je nepřiznané. Ať už u lidí, kteří tam pracují či u těch, kteří tam přispívají penězi.

tereza-s-robinem

Tereza se svým novorozeným synem

Mnoho lidí však neziskovky obdivuje, protože se snaží dělat svět lepším.

Já jsem také chtěla měnit svět a dokonce jsem to i učila. Před třemi lety to ve mně splasklo a uvědomila jsem si, že bych měla svůj svět dělat lepším. Začni se starat o sebe a buď v tom upřímný. Kdyby se každý postaral o sebe, bylo by o všechny postaráno. Mám pocit, že už nikoho nijak neovlivňuju, a cítím, že je to teď správné. V životě je klíčové mít ochotu nevědět a důvěřovat, že když to tak teď cítím, tak to někam vede a je to v pořádku. Kulturní nános a ego nám říká, že bychom měli vědět, ale cítěná pravda je jiná. Pánbůh je v tom štědrý. Možná už v životě nemám více udělat než přivést na svět chlapečka a ochraňovat ho. Uvidíme.

Fotografie – z archivu Terezy Černohorské (Kalinové)

Úvodní ilustrace – Veronika Gregušová

© Veronika Gregusova  (pinklich.wordpress.com), 2016.Neoprávněné použití a/nebo duplikace materiálu bez písemného svolení autora a vlastníka této stránky je striktně zakázána.

2 thoughts on “Buď věrný svým hodnotám

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s